Nejlepší songy 2018

Jsme v půlce prosince, a tak je čas se věnovat i nejlepším songům za tento rok, protože teď už "snad" nic převratného nevyjde. Vzhledem k tomu, že tracků vychází hodně a desítka skladeb je šíleně málo, chtěl bych stejně jako u videoklipů ještě odkázat na pár čestných zmínek, které se mi do výběru nevešly - Currents - Into Despair, Lil Peep - Life Is Beautiful, You Me At Six - Losing You, nothing,nowhere - dread, Post Malone, Swae Lee - Sunflower, George Ezra - Hold My Girl, jay vee - rewind feat. guccihighwaters, The Dykeenies - 17, The 1975 - I Always Wanna Die (Sometimes).

10. CHVRCHES - Graffity

Nové album Love Is Dead od CHVRCHES bylo skvělé... na chvíli. Po pár týdnech ze mě dokonale vyprchalo a nějak jsem necítil potřebu se k němu vracet. Zato jsem se vracel ke dvěma songům a rozmýšlel se, jestli sem zařadit právě Graffiti nebo Forever. Graffiti je ale přece jen o něco lepší, protože to spojení synťáků s textem o vzpomínkách na dětskou lásku a nevinnost, která z nás už dávno vyprchala (stejně jako zbytek tohoto alba), probouzí skutečnou nostalgii. 

9. Acres - Medicine

Z hardcore scény jsem si moc konkrétních songů extra neoblíbil, ale Medicine od Acres je jedna z výjimek. Ani k němu není moc co říct, protože má prostě všechno. Perfektní vokály, kytary, bicí a ten text... ten prostě ždímá emoce z člověka při každém poslechu. A tohle vážně nemá ani 10 tisíc zhlédnutí?  

8. The Story So Far - Keep This Up

Musím říct, že z nové desky The Story So Far jsem tak odvařený nebyl, ale tenhle song se stal okamžitě jedním z mých nejoblíbenějších pop punkových hitů vůbec. Srší pořádnou energií, Parker Cannon řve jako vždy a závěrečný bridge nutí snad každého punkera headbangovat. Tyhle songy jsou přesně důvodem, proč mají The Story So Far tak divoké shows. 

7. Pale Waves - Eighteen

Ve svém článku o Pale Waves jsem psal, jak se těším na nové album, ale to bylo nakonec jedno velké zklamání. Světlými místy bylo jen pár singlů a hlavně teda Eighteen, který jsem podle mých statistik slyšel během týdne skoro stokrát. Kdyby celá deska My Mind Makes Noises byla jako Eighteen - snažila se vypadnout z vyjetých kolejí a pálila tam takovéhle kytarové riffy - asi bych ji nemusel poslouchat na třikrát. Není divu, že je tohle od nich druhý nejposlouchanější track na Spotify (přebijí ho jen nejpopulárnější hit There's a Honey).

6. Superorganism - Reflections On The Screen

Se Superorganism, osmičlenou indie popovovou kapelou s členy z různých koutů světa, se to má tak, že i když vás nebaví, najdete si u nich aspoň jeden song, který vás opravdu chytne. Jedním z takových je pro mě Reflections On The Screen. Má asi nejchytlavější refrén, jaký jsem letos slyšel, a beat spolu s vokály Orono Noguchi vytváří skvěle vyprodukovaný pozitivně melancholický track. 

5. Black Foxxes - Oh, It Had To Be You

Z nové desky Black Foxxes by se dalo určitě vypíchnout pár skvělých skladeb, ale tahle se pro mě stala zdaleka nejvýraznější. Nehledě na to, jak úžasně se celou dobu instrumentálně stupňuje, tak je Mark Holley ten typ zpěváka, který umí každému songu vdechnout život. A kdo se dokáže ztotožnit s textem, tak mu láme srdce stejně, jako se Holleymu láme na konci hlas. 

4. The 1975 - It's Not Living If It's Not With You

Ve stylu Chocolate, další skladba od The 1975, která je o něčem jiném, než ze začátku vypadá. Zatímco podle veselého rytmu, názvu a určitých míst v textu to působí jako romantický popový song, Matty ve skutečnosti zpívá o heroinu. Mezi videoklipy už jsem jej nestihl zařadit, tak alespoň zmíním, že ten odkazuje na Talking Heads a jejich live video k Life During Wartime. Ta veselost songu samozřejmě odkazuje zase na... no asi víte, jak funguje heroin (doufám, že jen v teoretické úrovni).

3. Flatbush Zombies - Headstone

Singl z nové desky Vacation In Hell od Flatbush Zombies je skvělý hned z několika důvodů. V tracku rappují všichni tři členové Zombies, má skvělý beat, který zní na studiovce chytlavě a na koncertě je to obrovský hype, a skoro celý text je tvořen z odkazů na ostatní rappery. Přesněji řečeno na ty, kteří inspirovali a ovlivnili Flatbush Zombies. Interpreti, z větší části už mrtví (doslova nebo profesně), nejsou ale zmíněni přímo, pouze skrze jejich tvorbu.

2. Neck Deep - Torn

Neck Deep udělali cover hitu Torn od Natalie Imbruglie, což byl samozřejmě cover i v jejím podání. I když je trochu paradox mezi nejlepší skladby zařadit cover, Neck Deep ho pojali natolik dobře, natolik pop punkově, že si své místo zaslouží. Tam, kde byly alternativní kytarové pasáže devadesátek, tam jsou pop punkové kytary, kde je Natalia ve svém hlase nešťastná a frustrovaná, tam je Ben naštvaný a... taky frustrovaný. Jejich klip napodobující ten původní od Imbruglii je už jen třešnička na dortu.

1. The Xcerts - Show Me Beautiful

The Xcerts vydali na začátku roku album, které jim začíná dělat stále větší jméno. A nehledě na úspěšné singly, já osobně se naprosto zamiloval do baladické Show Me Beautiful. Zároveň je to asi nejlepší song, který jsem letos naživo slyšel. Murryamu tyhle pomalejší skladby opravdu sedí a samotná skladba je tak trochu i důvodem, proč jsem se rozhodl vůbec tyhle Top ten články sepsat. Bohužel není ani na youtube, takže snad bude pro jednou stačit Spotify.