The Dykeenies

08.01.2018

Kdysi jsem se zmínil, že tady jednou za čas potvrdím svoji slabost pro skotské kapely. The Dykeenies přibližně před deseti lety dobývali svojí hudbou Glasgow a za první verze last.fm jsem na ně narazil v dobách, kdy akorát končili. Proto jsem rád, že o nich můžu psát právě teď, kdy se po pěti letech dali znova dohromady.

The Dykeenies začali hrát v roce 2005 a hráli po Glasgow prakticky všude, kde se dalo. Po několika singlech a Ep vydali v roce 2007 album Nothing Means Everything. Po něm už přicházely tour po celé Británii, ale pokud vím tak kromě Nova Rocku 2007 se za hranice UK moc nepodívali.  Druhé a prozatím poslední album Canyon of Echoes vyšlo 2011, rok před rozpadem kapely. Na svém Facebooku pak oznámili několik koncertů na rok 2017, s novými, ale stále nevydanými songy pro novou desku. 

Zatímco první album je relativně klasicky rockové, druhé je mnohem více experimentální. Sice už první deska je něco, co by tehdy nazvali new wave, vzhledem k tomu, že už na něm zkoušeli nové techniky a netypické nástroje, druhé album byl přesto takový nucený pokus k něčemu novému. Nucený proto, jelikož odešel jeden z kytaristů v průběhu nahrávání druhého alba. Proto se nemohli tak zaměřit na kytary jako při prvním projektu a prostě zkoušeli, co se dalo. Z toho vznikla směsice songů, které jsou sice mnohem méně rockové, zato mnohem víc "synťákové" a artové. Jednoduše bych to shrnul jako hravé, protože z konečného celku vnímáte, jak Dykeenies opravdu bavilo tuhle desku tvořit. Proto je škoda, že měli tak málo času na její hraní live. První album se možná blíží něčemu jako The Killers, jen s trochu elektronickými efekty a s minimální porcí ema. Na jejich počátcích je vidět ovlivnění kapelami jako Bloc Party nebo We Are Scientists. The Dykeenies jsou ale taky ovlivněni hudbou Davida Bowieho, což se myslím projevilo hlavně u jejich pozdějších songů.  

U The Dykeenies je ale nejdůležitější stále to, že nezáleží jak moc jsou jejich songy experimentální (na tehdejší dobu) nebo typicky rockové, ale že jsou jednoduše opravdu chytlavé a návykové. První album pro mě v tomhle ohledu vyčnívá hlavně songy Waiting For Go a Clean Up Your Eyes. U druhého pak Sounds of The City a Need Something Tonight. Asi nejikoničtější song z počátků kapely Stitches je níže.

Zdroje:

https://web.archive.org/web/20090708201050/https://www.godisinthetvzine.co.uk/content/content_detail.php?id=606&type=Singles 

https://www.est1987.co.uk/2011/10/kiss-from-glasgow-dykeenies-interview.html