All The Luck In The World

Po třech týdnech povinností a vysokoškolské paniky se zase konečně dostávám k psaní. Proto bych rád napsal pár vět o klidné alternativní partičce, která se právě pustila znova do skládání, tak ať si o nich můžete přečíst ještě předtím, než začnou zase do světa sázet nové věci. Už tak toho totiž mají hodně, co stojí za poslech.

All The Luck In The World je indie folková trojice, která se dala dohromady v roce 2011. A to sice v Irsku, ale postupně se stále více přesouvali do Berlína. Mimo důvody jako kreativita a produktivita i kvůli dokončení vysoké školy. Proto dělají samozřejmě rozhovory v němčině, píše se o nich v němčině a ani nejezdí na nějaké velké turné, takže se o nich většina civilizovaného, německy nemluvícího světa, jen tak nedoví. Včetně mě, takže mě muselo Spotify a Youtube hodně nutit a nabízet, abych se k nim v průběhu let dopracoval. Debutové album pod názvem kapely vydali totiž už v roce 2014 a pro mě ho v rámci žánru jen máloco překoná. Druhou desku A Blind Arcade vydali v roce 2018 a podle informací před pár dny začali pracovat na nové tvorbě. 

Jejich hudba působí tak trochu jako soundtrack k nějakému dokumentu o přírodě, což je taky tím, že právě příroda a spojení s ní a pocity, jaké v nás vyvolá, jsou důležitá témata All The Luck In The World. Na to odkazuje i krasný cover poslední desky. Na ní se spíš zaměřují na přírodu v Irsku, přestože už tam nějakou dobu nežijí. Jinak jsou jejich texty spíš koncepty určitých příběhů, žádné depresivní vypisování vlastních pocitů.

All The Luck In The World je jednoduše taková směsice klidných umělců s kytarou jako Iron and Wine, Bon Iver, Radical Face nebo z mého blogu například Hollow Coves. Medově harmonická muzika a akustické opakující se melodie (v rámci jedné skladby), které se v každém songu více rozvíjí, jsou podle slov kapely jako dělané na podzimní období. Bohužel ale o podzim stejně rychle přicházíme, takže se tahle hudba nyní hodí na jeho nostalgické připomínání. Muzika All The Luck In The World je totiž občas opravdu jako nějaký zážitek, než jen něco, co vám zní v uších. Jako kdyby někdo seděl u vás v pokoji a vybrnkával ty hřejivé tóny přímo tam. Navíc už jste si asi zvykli, že jen zřídkakdy píšu o kapele, u které se mi nelíbí hlas zpěváka. ATLITW nejsou výjimkou. 

Přestože jsem si více oblíbil první desku (Your Fires), na jejich novějším počinu je poznat, že ty čtyři roky pauzy a dlouholetá práce se na něm opravdu podepsala viz Landmarks nebo Contrails. Nejnovější singl Tested & Tried vyšel na konci minulého roku a jen dokazuje, že jsou All The Luck In The World s každou novou tvorbou lepší a lepší.