Vic Mensa

09.04.2018

Vic Mensa se dostal do určitého rapového povědomí tím, že nahrál track s Kanye Westem. Kromě toho o něm ale moc nikdo neví. Vic přitom vydal loni jedno z nejlepších a nejautentičtějších rapových alb, co za poslední dobu vyšlo. Rád bych řekl, že nabral spoustu fanoušků tím, že předskakoval Justinu Bieberovi, jenže na toho chodí ta část populace, které se tvorba Vica asi těžko zapíše do hlavy, tak doufám, že aspoň někoho namotám tímhle. 

Jeho album se mělo původně jmenovat Traffic a vyjít v roce 2015. Nakonec ale Vic usoudil, že neobsahuje to, co chce říct a začal pracovat na projektu Autobiography, ze kterého se nakonec vyklubalo neskutečně propracované, šedesátiminutové pojednání o jeho životě. Vzhledem k tomu odkud pochází a čím si prošel je tak album plné politických a sociálních témat z pohledu individuálního člověka. Na albu mu hostovali rappeři jako Ty Dolla $ign, Chief Keef, Pharrell Williams (i jako producent) nebo Pusha T. Vic řekl, že do téhle desky vložil krev, pot, slzy a všechno, co se za život naučil.

Autobiography je dost odlišné od předešlé tvorby. Jak totiž název napovídá, jde skutečně o Vicovu autobiografii, kde v podstatě poznáme celý jeho život v uměleckém zpracovaní. Album začíná pětiminutovým trackem Say I Didn't, který promlouvá k jeho rodině a přátelům o tom, jak říkával, že bude úspěšný, a to se mu začíná plnit. Zároveň zmiňuje loajalitu k místu, kde vyrůstal a lidmi se kterými vyrůstal a jak pro něj bylo těžké opustit všechno známé a vracet se na pohřby. Hned druhý track je poskládaný z příběhů o jeho rodičích i z dob, než se narodil, z jeho dětství a jak náročné bylo se dostat tam kde je teď. Další skvělou skladbou je třeba Heaven on Earth, o jeho příteli z mladí, který byl zastřelen.  

Vic si už při dřívější tvorbě občas zabrousil ke zpěvu, na Autobiography ještě o něco víc. Hlavně song Coffee and Cigarettes. To se zase vrací k jeho prvnímu vztahu a jak ho to poznamenalo v tom, že stále nedokáže delší dobu žít s někým jiným. We Could Be Free má podobný klidný beat, ale je tady také nejvíc politický. Samozřejmě je brán jako protirasistický, ale je spíš obecně zaměřený proti násilí s jeho vlastním deprimovaným pohledem na stav společnosti, která se vzájemně vyvražďuje. 

Vzhledem k tomu, že je to "autobiografie" tak další témata, kromě politických a rasových, jsou rodina, drogy, deprese, smrt blízkých, sebevražda, kriminalita, chudoba a spousta dalších, které mě už nenapadají. Ne každý song je stoprocentní, ale jako celek je fenomenální. Většina starší tvorby je spíš zaměřená na flow, na chytlavost (ale zdaleka ne všechno), takže jsem se jí nechtěl až tak věnovat, jako spíš představit to, co by mohlo bavit i nerapové posluchače. Minimálně myšlenkou. 

Nakonec je z toho spíš článek o této desce, ale to je vlastně to hlavní. Navíc rozebírat to celé by zabralo tak deset dalších článků, hlavně třeba song Rage, ve které se toho skrývá asi nejvíc nebo Wings, ke kterému udělal skvělý beat Pharrell Williams. Co na mě ale nejvíc zapůsobilo je úvodní Say I Didn't, Down For Some Ignorence nebo Coffee and Cigarettes. Ze starších věcí, pro ty co neznají tak U Mad s Kanye Westem.