Twin Atlantic

06.11.2017

Časem bude znát, že mám slabost pro skotské rockové kapely, takže tady občas zamávám na fanoušky Biffy Clyro a podobných věcí, u kterých se mladší osazenstvo na youtube roztéká ze skotského přízvuku. První takovou kapelu jsou Twin Atlantic, v UK už docela populární, například díky svým energickým koncertům.

Kapela z Glasgow vznikla roku 2007 a necelý rok na to vydali první EP. V následujících letech vyšli alba Vivarium (2009), Free (2011) a Great Divide (2014). Zatímco první dvě obsahovaly výbušnější rockové skladby, třetí album je pojato více softově. Komerčně tedy zaznamenalo větší úspěch, ale ne všichni fanoušci předešlé desky byli úplně spokojeni. V roce 2016 vyšel singl No Sleep z nového alba, které vydali vzápětí. To pravděpodobně spravilo chuť všem, kteří nebyli z minulého počinu úplně nadšeni.

Přestože Twin Atlantic sbírají občas i nějaké ty ceny a vyprodávají UK shows, po Evropě jsou stále dost neznámí. Dva roky zpátky se ukázali na rakouském Frequency festivalu, kde se za ty tři dny nashromáždilo něco přes sto tisíc lidí. A zatímco se tisíce lidí cpali před stage na Offspring, pár stovek přišlo do haly na Twin Atlantic. Ti si užili vědomí toho, že po nich následovala pauza, a koncert natáhli asi o dvacet minut, takže z toho byl skoro regulérní set. A pro těch pár set lidí, kteří se Samem křičeli každé slovo, byla nachystaná skvělá show a nebyla potřeba obrovská stage, aby si to diváci maximálně užili. Pro mě je tohle dodnes nejlepší zážitek mého života, a to nejen z koncertů. V České republice se ale ukázali jen před lety na pár minut, jako předkapela Enter Shikari v Lucerně. Ve svých začátcích dělali support i kapelám jako Blink-182, Smashing Pumpkins nebo i My Chemical Romance.

Twin Atlantic se řadí k alternativnímu rocku, přesto je každé jejich album pojaté trochu jinak. Jacknife Lee, který spolupracoval například i s U2 nebo Two Door Cinema Club, pomáhal produkovat jejich poslední desku GLA. Díky němu využívali k nahrávání alba určité techniky typické pro old schoolový rock. Celé album tak zní trochu jako kdyby se spojili 70. léta rocku s novým stoletím. Přestože se odpoutali od zvuku svých prvních tří alb, fanoušci změnu velmi dobře přijali. Sice to chvíli trvalo, jak u singlů tak u celého alba, ale o pár poslechů později jsem se přesvědčil (jako naprostá většina fanoušků), že jde pravděpodobně o jejich nejlepší projekt. Pokud máte rádi starý rock'n'roll, ve stylu třeba The Kinks, tak poslední album můžu jen doporučuji. Jen si k tomu přidejte trochu vykřičenější vokály a lepší melodičnost.

Pro představu o novém albu je asi zbytečné sem dávat něco jiného, než právě singl No Sleep. Ze starších se určitě hodí si poslechnou Make A Beast Of Myself a z třetího alba Brothers And Sisters. A dodnes jeden z fanouškovsky nejoblíbenějších songů, Yes, I was Drunk, máte pod tímhle textem. Tolik k jedné z mých oblíbených skotských kapel, časem se objeví bezpochyby další.