Tiny Moving Parts

Něco z dílny mého ujíždění na novodobých emo skupinách. Tentokrát trochu tvrději zaměření Tiny Moving Parts. Prakticky neustále se usmívající Dylan Mattheisen společně se svými bratranci Matthewem Chevalierem a Williamem Chevalierem jsou natolik oddaní hudbě, že vlastně jen tráví čas ve studiu nebo na koncertech. Sami tvrdí, že to tak chtějí táhnout alespoň třeba do padesáti.

Rodinné trio z Minnesoty složeno ze dvou bratrů a jejich bratrance spolu začalo hrát už na základní škole a od té doby vydali několik alb. První dvě z nich v roce 2008 a 2010 na vlastní náklady, až deska This Couch Is Long & Full of Friendship vyšla pod Kind of Like Records. To bylo 2013 a hned o rok později přišlo další, Pleasant Living, které přineslo kapele vetší úspěch, hlavně song Always Focused. Roku 2016 ještě vyšlo Celebrate a před pár týdny zatím poslední studiové album Swell. 

Tiny Moving Parts jsou emo kapela s prvky pop punku a math rocku. Není divu, že tyhle styly cpou do svých věcí, vzhledem k tomu, že asi největším symbolem a inspirací pro skupinu byli Blink-182. Časem si vytvořili větší vztah k emo stylu, ale v podstatě i jejich první nahrané demo někdy v 15 letech byly covery Blink. Později si našli idoly třeba ve Fall Out Troy a Thursday a kombinací toho vznikl unikátní zvuk zběsilých kytar a emo zpěvu s názvem Tiny Moving Parts. Hráli mimo jiné i jako předkapela Modern Baseball.  

Spousta témat na albech je sice depresivních a prostě typicky emo, ale většinou pojaté z optimističtějšího pohledu a pocitu překonávat nepříjemné věci v životě. Tiny Moving Parts si drží stejný styl vlastně napříč všemi alby. Jediná možná nevýhoda je tak podobnost jejich songů. To beru jako osobitost kapely, která zůstává stejná a baví mě, ale pro někoho může být tahle hudba přílišné točení v kruhu. Proč ale taky měnit něco, co je kvalitní a posluchačům se to očividně stále líbí. 

Dodnes mě nepřestává udivovat, co dokáže Dylan zahrát na kytaru, zatímco zvládá zpívat. A pokud někdy dostanete možnost na ně jít naživo, tak věřte, že to stojí za to. Vzhledem k tomu, že kluci jsou prostě normální, pozitivní a příjemní lidé, je spolu s neskutečnou energií jejich songů a tím, jak si sami užívají každou sekundu hraní, koncert docela jedinečný zážitek. I přes tu stálost songů má skoro každý svoje kouzlo. Možná je jejich muzika příliš statická, ale i tak je vždy celé album narvané kvalitními tracky. A hlavně nové Swell je určitě to nejlepší, co Tiny Moving Parts vydali. Smooth It Out, Applause a Caution a ze starších Always Focused a Common Cold jsou oprávněně nejpopulárnější tracky v poslední době.