Sundara Karma

27.11.2017

Pokud občas zavítáte na hudební kanály jako Óčko Express, MTV Rock nebo podobné, které mají sem tam úroveň, tak jste možná někdy narazili na partu s názvem Sundara Karma. Nebo vám, jako většině, vyskočili na youtube, jestli si jedete podobnou hudbu. Důvod, proč o nic teď píšu je jasný. Za dva týdny hrají za nějakou tu stovku v Chapeau Rouge v Praze s Blaenavon. Ty už tady asi přidat nestihnu, ale na moji srdcovku se vás pokusím tímto článkem pozvat.

Oscar Pollock, frontman kapely, se věnoval společně s bubeníkem Haydnem Evansem hudbě už od základní školy. Později se k nim pak připojili Ally Baty s kytarou a Dom Cordell s basou a vznikla Sundara Karma. "Později" je trochu zavádějící, protože spolu začali hrát, když jim bylo sotva čtrnáct let. Anglická parta pak vydala první singl v roce 2013, v následujících dvou letech ještě pár dalších a v roce 2015 vydali dvě EP. Až v roce 2016 oznámili album, kterému předcházelo třetí EP. To obsahovalo songy, které se pak objevily na debutovém albu, Youth is Only Ever Fun in Retrospect. Tedy lehce paradoxní název, vzhledem k tomu, že jim v době tvoření alba nebylo ještě ani dvacet. Potom, co na začátku roku 2017 deska konečně vyšla, se kapele dostalo velké pozornosti. Takže kromě kritiků chválící album, spousty rozhovorů, zamilovaných fanynek do Oscara, to taky znamená, že se k nám podívají při své tour s Blaenavon.

Youth is the only fun in retrospect se opírá o témata jako dospívání, nostalgie, sex, víra, zamilovanost a určitě by se našla i další. Na albu se projevil taky Oscarův zájem o literaturu a filozofii. Ten sám ale řekl, že jako hlavní téma desky považuje osamělost. Vzhledem k tomu, jak dlouho album vzniklo, měla kapela čas dotáhnout každý song k dokonalosti, prakticky z jakéhokoliv z nich by si mohli udělat singl. Navíc, když vidím, že na last.fm je to moje nejposlouchanější věc za poslední rok, tak asi můžu říct, že je to pro mě album roku 2017. 

Sundara karma hraje jednoduše indie-rock. To je naštěstí tak široký pojem, že to stejně až tolik neřekne. Prostě místy energický, místy uklidňující rock-pop. Některé songy na albu jsou vyloženě popové (She said), některé zase lehce synťákové atd. Sice byly zmínky o tom, jak jsou ovlivněni hudbou The Smiths, The Cure, The Clash, ale přesto se spíše snaží zaměřit na něco nového, svého, odpoutat se od jiných. To se jim podle mě daří, protože i přesto, že v jejich hudbě najdete typické prvky indie-rockové/popové muziky, jsou pojaty velmi osobitě a originálně. 

Pokusím se teď moc nerozepisovat, protože by se toho dalo o nich říct hodně. Takže ve zkratce, jejich druhé EP je masterpiece, stejně tak debutové album, Oscar Pollock je hudební génius, píše texty, skládá hudbu, hraje na kytaru, syntezatór atd. a jeho charismatický zpěv je to, co asi každého fanouška zaujalo jako první. Tím rozhodně nechci znevažovat zbylé členy, přesto každý musí uznat, že bez Oscara by Sundara Karma byl jen další obyčejný British indie projekt. Je jim teprve 21 let a vypadá to, že začali dělat hudbu tak brzo, že se ji nestihli naučit dělat špatně, protože na ně ještě nepůsobilo tolik hudebních vlivů. K tomu, že je každý song dotažený k dokonalosti... no zkuste si náhodně pustit něco z nového alba, je to totiž úplně jedno, každý track má něco do sebe.

Jak jsem zmiňoval, asi nejpopovější song She Said, máte pod článkem, protože to má dobrý náhled, tak to některé aspoň donutí na něj kliknout. Podle mě nejosobitější song na albu je Flame. Starší záležitost, přesto moje oblíbená je Vivienne a ještě z nového alba Happy Family a A Young Understanding se hodí na uvedení kapely.  No abych to nějak shrnul, v Británii letos vznikla deska, která mě zaujala víc, než cokoliv jiného (nového). Navíc si myslím, že Sundara Karma je skupinou, která nemusí každého bavit, ale rozhodně nikoho neurazí. Naopak, jako odreagovačka od rockovějších věcí se určitě hodí. A třeba se za dvanáct dní uvidíme v Chapeau Rouge.