Sorority Noise

Ještě něco z emo-punkových skupin, i když je mi jasné, že spoustu lidí odrazuje už jen to slovo z různých důvodů, které jsou s tímto žánrem okrajově spojeny. Pravdou ale je, že tihle interpreti, ovlivnění hlavně kapelou Brand New, která se k nám taky nikdy moc nedostala, jsou trochu něco jiného, než ten žánr samotný u nás pro většinu posluchačů představuje. Doufám, že aspoň u některých tyhle pocity Sorority Noise změní, protože minimálně pro mě je jejich hudba srdcovka, a proto jsem se k tomuhle článku musel dokopávat déle než obvykle.

Sorority Noise si budovali slušné jméno od počátků kapely. Občas se někde ukázali s Modern Baseball a podobnými, vydali výborné debutové album, Forgettable (2014), hned o rok později neméně skvělé Joy, Departed a loni přišlo You're Not As _____ As You Think. To už bylo i úspěšné, nebo alespoň víc než předchozí desky. A to prázdné místo je prostor pro slovo, které si máte dosadit sami. Bohužel to zatím vypadá na docela nešťastný konec. Kapela zrušila posledních pár koncertů tour kvůli dořešení určitých nařčení proti Cameronovi (frontman), do kterých se v zájmu krátkosti článku nebudu raději dostávat. Cam tak nastoupil o něco dřív na plánované léčení, které mělo přijít až po tour a nastala pauza kapely na dobu neurčitou. 

Sorority Noise loni vydali skvělou desku, která je emo do morku vinylu a která vás psychicky vyždímá, jak to umí jen málo kapel. Letos to ještě vylepšili a spoustu skladeb nahráli v klidnější, jen strunné (a o to depresivnější) verzi a přidali k nim pár nových věcí, jako třeba cover písně Chelsea Hotel No.2 od Leonarda Cohena. Na albu je i singl No Halo, který je v pouhých třech minutách obrovskou směsicí emocí a skvělého zvuku a pro mě osobně zdaleka nejlepší song minulého roku. Kombinace jemných slok s tvrdým refrénem, přechody klidného, skoro odtažitého zpěvu do procítěného křiku, silného textu a neskutečně skvěle zpracovaného klipu vytvořila jednu z nejlepších žánrových skladeb.

Ale nemusíme si nalhávat, že nápady na takové kompozice songů vznikly z jejich hlavy. Zejména na posledním albu vyniká velká inspirace ve zmiňované skupině Brand New. Asi nikdo neovlivnil emo hudbu tak moc a neinspiroval tolik kapel k podobnému stylu a Brand New se stali hlavním vlivem při tvorbě nové muziky Sorority Noise. Vše ostatní bylo tak nějak minoritní, takže jestli máte rádi Brand New, tak nepochybně budete mít rádi i Sorority Noise (nebo obráceně pokud neznáte Brand New). 

Stejně jako No Halo, která je v podstatě o smrti blízkého člověka a depresi, je i zbytek jejich tvorby silně zaměřený na ponurá témata jako závislosti, pozbytí smyslu života, ztráta víry, úvahy o smrti, deprese atd. Ve své tvorbě se otevřeně věnují i tématům překonávaní problémů s drogami, stejně jako pozorování svých blízkých, které tato závislost postupně zabíjí.

Hlavní důvodem, proč mají Sorority Noise tak autentické texty je to, že někdy vznikají velmi rychle. Třeba zmiňovaný track No Halo dal Cam dohromady z velké části během pár minut v autě, když jel za svým kamarádem, který už byl ale rok mrtvý, na což Cam na moment zapomněl. Proto se zdají texty občas jednoduché a přesto emocionálně působivé, protože vznikají často přímo v daném okamžiku a nejsou psány s odstupem času a racionální perspektivou. Stejně tak song Using, který se stal pr fanoušky jedním z nejpopulárnějších hitů, napsal Cam během asi 15 minut hned ve chvíli, kdy přestal abstinovat, dal si cigaretu, alkohol a kdo ví, co ještě. Jednoduše tedy zachycuje pocity přesně ve chvíli, kdy je cítí, a proto je jeho tvorba natolik upřímná.

Sorority Noise jsou schopní do jednoho alba nacpat songy plné emocí a řevu a zároveň do toho hodit pár poetických a filozofických balad. Osobně jsem velkým fanouškem hlavně poslední desky, ale objektivně jsou starší počiny místy působivější. Using jsem zmiňoval, No Halo taky a tady ještě dám novější verzi. Z prvního alba Smoke, ať máte něco klidnějšího a z posledního ještě A Potrait Of.