Passion Pit

30.10.2017

O Passion Pit už možná někteří z vás slyšeli, přeci jen jde o populárnější kapelu. Na druhou stranu se u nás jejich jméno skloňuje spíše kvůli duševnímu stavu frontmana. To je poměrně škoda, když jde navíc o kapelu, která, jako jedna z mála v dnešní době, dělá popovému žánru dobré jméno. Takže dnes vám pro změnu dohodím něco veselého... teda, jak se to vezme, ale tančit se na to dá.

Passion Pit je projekt Michaela Angelakose. Troufaleji bych ale raději napsal, že Passion Pit je Michael Angelakos. Vznikli v roce 2007 a jediným "opravdovým" členem je od počátku právě Michael, zbytek kapely je hlavně pro koncerty, jinak veškerá hudba a texty pochází od něj. Debutové album Manners bylo vydáno v roce 2009, rok po prvním EP, které obsahovalo hit Sleepyhead. 2012 vyšlo druhé album Gossamer, které bylo kriticky i posluchačsky velmi dobře přijato a umístilo se ve spoustě světových žebříčcích. V té době Michael poprvé zveřejnil, že trpí bipolární poruchou. V roce 2015 vyšlo třetí album Kindred a 2017 vydal Michael přes svůj youtube kanál, zaměřený na zvyšování povědomí o mentálních poruchách, album Tremendous Sea of Love, které dal později i zdarma ke stažení.   

Abych dokázal vysvětlit, proč je hudba Passion Pit tak výjimečná, musím napsat víc o Michaelu Angelakosovi. Passion Pit totiž představuje mnohem víc než jen hudbu. Michael do ní vkládá svůj život. V mládí mu byla diagnostikována bipolární porucha, což je důvod, proč se hodně distancuje od svojí slávy a zůstává raději v pozadí. Ze začátku nebyl schopen místy ani vystupovat a v roce 2012 bylo několik koncertů zrušeno, protože musel znovu nastoupit na léčení. Michael Angelakos ale nakládá s hudbou tak jako život s ním. Bipolární porucha mu způsobuje výkyvy nálad z extrému do extrému a tak nějak pak působí i jeho tvorba. Pozitivní, popové a taneční songy jsou zpravidla vyplněny velmi depresivními texty a spojuje tak oba protiklady. Ze svých démonů se nejvíc vypsal v albu Gossamer, které se veselými tóny věnuje tématům jako deprese, mentální poruchy, ztrátě milovaného člověka, alkoholu, drogám a také sebevraždě a sebepohrdání. Některé songy jsou také věnovány jeho manželce, kdy mu pomáhala v jeho stavech. V roce 2015, chvíli po vydání třetího alba, oznámil, že je gay. Album Kindred se zaměřuje už na to, jak se vyrovnává s tím, kdo je. Přes sociální média začal zpravovat o mentálních poruchách a spousta umělců ho následovalo a začalo o svých problémech veřejně mluvit (Hayley Williams z Paramore, Halsey...).

Žánr by se dal označit jako electro-pop, alternativní synth-pop a tyhle podivná spojení, která stejně nejsou moc podstatná. Michael skládá se svými klávesy a od toho se všechno odvíjí, pak si pohraje s efekty, k tomu se přidá jeho jedinečný vysoký hlas a dostanete typický zvuk Passion Pit. Díky tomu spolupracoval s lidmi jako například Skrillex nebo Madeon.

Lifted Up (1985) pro mě bude napořád nejlepší song od Passion Pit. Chvíli předtím, než Michael řekl, že je gay, vyšel tento singl, věnovaný jeho tehdejší manželce. Později mluvil o tom, že Lifted Up je jeden z těch songů, ve kterých vyjadřuje jak jeho orientace neovlivňuje city k ní. Pro všímavější, v klipu je zastihnuto, jak se v průběhu let vyrovnával se svou bipolární poruchou. Carried Away vás pobaví minimálně už jen skvěle zpracovaným klipem, It's Not My Fault, I'm Happy znázorňuje období Michaelova života, kdy skoro nedokázal s nikým mluvit a byl na všechny naštvaný. Take a Walk se zase zaměřuje na ekonomickou nevyrovnanost v různých rodinách. Passion Pit dokazuje jak působivý může pop být, pokud se vezme za správný konec. V tomhle případě třeba silně pozitivně depresivní. Dodnes jsem poznal jen velmi málo kapel, které by na mě udělaly podobný dojem.