Flor

09.07.2018

Je festivalová sezóna a takové období mám spojené hlavně s chillovýma indie kapelama. Sice jsem se v posledních týdnech pustil do klidnějších věcí obecně na blogu, ale dnes to ještě měnit nebudu. Flor je totiž přesně něco, co bych si představoval na ideálním letním festivalu... ale to u nás asi jen tak neprojde.

Americká kapela Flor začala hrát v roce 2014 a o moc víc toho v rámci biografie není, protože loni vydali zatím jediné album come out, you're hiding. To v deluxe verzi vyšlo ještě i letos, s třemi novými songy. Ale deska samotná byla tedy hlavně poskládaná ze songů, které vycházely v průběhu předchozího roku a čtveřice se konečně rozhodla dát je do kupy. Jinak je to taky jedna z těch kapel, která si potrpí na estetiku, digitální stránku hudby a věci s tímhle spojené, čehož si asi všimnete v klipech. 

Určitě se shodnu s youtube recenzenty, že některé songy zní trochu monotónně, ale vzhledem k žánru je to relativně přehlédnutelné. Něco jako když posloucháte typické britské rock'n'rollové kytarovky. Taky vás to úplně vždy nepřekvapí, ale stále to baví. Tak nějak je to i s indie popem, dream popem, jakkoliv tomu chcete říkat, ve stylu Flor a jim podobných. Ale stejně tak se s nima shodnu na tom, že se Flor skvěle daří určité epické spojení rocku, popu, synťáků atd., kvůli kterému jim odpustíte těch pár méně záživných songů.

Kromě vlastní muziky ale taky umí obstojně coverovat široké spektrum umělců od Post Malonea po Coldplay. A když už jsem je zmínil, Coldplay jsou pro ně docela velkou inspirací, a pokud je máte rádi, představte si jejich indie synth verzi a dostanete se možná blízko výsledku jménem Flor. Ale pokud někomu budou chybět kytary a trochu rockovější zvuk obecně, tak zmiňované nové songy na deluxe verzi alba vám vynahradí i tuhle stránku. Pro bubeníky a jejich nadšence si myslím, že je jejich hudba taky slušná výhra. Za mě je rozhodně bubeník Kyle Hill nejoblíbenější člen, kvůli tomu, jakou energii Flor dodává. 

I když asi neznám nikoho, komu by se Flor líbili hned, tak je to taková ta kapela, u které se časem ptáte, proč se mi tahle indie rockovka líbí víc než ty ostatní. Mají prostě něco do sebe a hlavně jsou ještě natolik mladí, že od nich čekám mnohem větší věci. Zatím jen jedno album, pár singlů a i tak mi přijde, že s čímkoliv novým se posunují dál. Nebo zní minimálně dospěleji, címž odkazuju hlavně na ty tři novější tracky. 

Skupinu Flor poznávali lidi skrze různé blogy apod., takže jinými slovy se připojuji k tradici. Hlavně proto, že to při náhodném poslechu není nic, co by extra oslovilo, ale když si chcete odpočinout u něčeho nenáročnějšího, tak se Flor vážně hodí. Třeba Guarded a Overbehind mám vážně rád, ale i kytarovější Rely. No a Hold On je oprávněně nejznámější skladba. Každopádně, tenhle článek dospěl k pointě, že nemám rád festivaly, ale tyhle věci mi z nich vždycky zlepšují dojem, tak snad v tom nebudu sám.