Darwin Deez

Místo psaní na Justlisten jsem v červnu prozatím běhal po nemocnicích, ale nakonec (prý) ještě neumírám, a tak se po delší odmlce vracím zpět. A protože jsem teď neměl možnost cokoliv poslouchat, objevovat apod., sáhl jsem do hluboké minulosti a vzpomněl si na Darwina. Než tedy zase začnu pravidelně přinášet nějaké serióznější věci, tak to protentokrát bude o kníratém Darwinovi, který umí dělat kvalitní muziku, ale rád ji schovává za srandu a svou pózu hipstera. 

Darwin Deez je sice kapela, ale ta se točí hlavně kolem jediného stálého člena - Darwina Smithe. Ten pochází z New Yorku, hraje na kytaru a dříve i rapoval. Když máte od narození takové jméno, není moc těžké přijít s názvem pro kapelu. Proto v roce 2009 založil Darwin Deez a rozhodl se nebrat hudbu moc vážně. Sám začal vystupovat jako ukázkový hipster a rád se nechává označovat touhle nálepkou, přestože je to spíše jen jeho charakter na stagei a v klipech. V realitě je to dost kreativní člověk, který dokázal zůstat na scéně aktivní již přes deset let a stále do své tvorby házet nové nápady. 

Když jsem říkal, že sahám po něčem z minulosti, tak Darwin je opravdu spíše bývalá záležitost, protože na něj spousta fanoušků už docela pozapomnělo. Největšími hity byly totiž hned první dva singly Constellations a Radar Detector. Jinak ale vydal čtyři desky, poslední vyšla loni s pozitivním názvem 10 Songs That Happened When You Left Me With My Stupid Heart. Takže těžko říct, jestli je neúspěšný v tom, stát se popovým mainstreaovým umělcem, nebo úspěšný ve svém menším indie/alternativním prostředí. 

Darwin si zakládá na chytlavých indie rockových melodiích, hravých a občas i zábavných textech a také na svých tanečních kreacích. Nejvíc si ale dává záležet na svém kníru, který je nedílnou součástí jeho hudby. Je to jediná věc, kterou si od začátku tvorby udržuje stále stejnou... kvůli té své hipster vizáži a charakteru. Všemu, co dělá, tak dodává zábavný podtón a od prvního pohledu je vám jasné, že si umí udělat srandu sám ze sebe. Občas proto člověka překvapí, jak hluboké texty vlastně píše. 

Právě ta zábava je u něj ale dost podstatnou ingrediencí. Dokud jsem znal jen samotnou hudbu, až tolik mě to nechytlo. Pak jsem se před pár lety na Frequency festivalu připletl na jeho vystoupení a začal jsem chápat, co na tom lidi mají. Ať už šlo o hloupé řeči mezi skladbami, upřímné nadšení z hraní ohraných tracků nebo improvizované tanečky, byl to koncert, který nenudil ani na chvíli. A taky proto se už několikrát členové v kapele Darwin Deez měnili, protože hrát takovou hudbu naživo nemá smysl, pokud v ní přestanete vidět zábavu. A samotný Darwin se při ní baví jako málokterý umělec. 

To se projevilo například na tzv. House Show Tour, při které kapela loni slíbila, že přijede zahrát do  jakéhokoliv města a místa, kam si je fanoušci zavolají, a dostane za to zaplaceno ne zas tak velký obnos peněz (vzhledem k dopravě a všem dalším výdajům). Nakonec tak Darwin Deez hráli na různých house party nebo i menších sešlostech či městských slavnostech.  

Z tracků si myslím, že stojí za zmínky trochu jiné, než ty dva zmiňované nejpopulárnější. Ze samotného prvního alba například Bed Space a The Bomb Song, který z nostalgie i po letech považuju za jejich nejlepší song. V průběhu let pak vyšly skvělé skladby jako Kill Your Attitude nebo Redshift. No a z nového alba byl dobrý singl Say It First, ale nejvíc jsem si oblíbil The World's Best Kisser.